Zestárnul, zmohutněl, dělal jen hodně pomalé pohyby, k Míšině zklamání se nesvléknul, ale “stále som to ja”. Byl noblesní, famózní, zábavný a hudební, byl super. Jen mi zůstane záhadou jedna věc. Odešli jsme v půlce poslední písničky. Když dohráli, byli jsme na boku Vodovky, během 15 sekund jsme došli k jeho černé S-class s policejním doprovodem a on už nasedal (s tou prsatou blondýnou, co mu zpívala vokály) a odjížděl. Copperfield? Richard Müller.
neděle 4. října 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat