Geocacheri cekaji na pivo

Sent from my HTC Touch Pro2

Jak jsem močil v obchodě

Poslední karlovarská, těsně předodjezdová. Na autobusáku jsem pocítil potřebu, tak jsem vzal bůra a šel jsem na záchod. Exhibicionistům se tam musí líbit, protože na umušlístojící je vidět přímo z haly. Ale to není největší exkluzivita oné toalety... Rovnou při močení si totiž můžete za dvacku koupit pár let starý Playboy, nebo vybrat jiné fajne zlevněné zboží. Zrovna když jsem pečlivě mířil na střed pisoáru, strčil do mě pán, který si prohlížel kufr za stovku, který byl určitě z opravdického hliníku ;)

Lucka byla taky, takže mi popsala mírně odlišný obchodní model aplikovaný na dámské záchodky. Tam se nepisoáruje, ale kabinkuje, takže člověk nemá dostatek času na ohledání zboží. Prodejní regály se tedy přesunuly až k umyvadlům. Odlišný je také sortiment – Cornflaky a Čokapik si můžete dle libosti koupit před, nebo až po umytí :)

Jak jsem ověřoval cheerleader effect

Barney Stinson má teorii, kterou nazývá “cheerleader effect”. V podstatě jde o to, že skupinu hezky oblečených dívek (typicky roztleskávačky) automaticky posuzujeme tak, že je to jedna roštěnka vedle druhé. Když se ale na členky skupiny podíváme pozorně a jednotlivě – co dostaneme? Sleddogs, tedy tažné psy do saní.

Já jsem ve Varech nepotkal roztleskávačky, ale jakési reklamní holky, na ně by měl CH.efekt platit taky, takže jsem to prozkoumal zblízka. No a přišel jsem na to, že cheerleader effect zřejmě platí jenom v Americe, protože ty české holky byly moc pěkné i samostatně :)

Socha a její znělky

Festivalové filmy často stojí za prd, ale o zábavu se postarají aspoň úvodní znělky. Svoji sérii má "geniální partner" ČEZ - s animovaným panterem. V jednom šotu panter spojuje kabel, dostane ránu, začne mu hořet ocas a od něj si připálí cigáro Bartoška. Hlavní pozornost na sebe ale strhává série znělek samotného festivalu. Při třech filmech jsme viděli dvě - jednu s Milošem Formanem a druhou s Jiřím Menzelem. Znělky jsou tak dobré, že pro letošek nedělali nové a použili ty loňské. Níže přikládám tu s Formanem, na YouTube je i s Věrou Chytilovou a tu Menzelovu aspoň převyprávím.

Na stole stojí soška, Menzel sedí za stolem a kouká na Elišku, jak ometá prach z knihovny. Menzl říká: "Eliško, ještě je tam pavučinka. Tam, nahoře, na hodinách". Eliška odběhne pro štokrdle, začne se natahovat k vršku a špulit zadek. Menzel se začne zaklánět na židli tak, aby Eliščin zadek viděl přes skleněnou kouli sošky. Když se mu to povede, uvidí zadek ne v oblečení, ale jen ve spodních kalhotkách. Ale jen na okamžik, hned se mu totiž smekne židle a on sebou sekne o zem.

Miloš Forman

Věra Chytilová

Lucčin seznam potkaných cebrelit

Uhlíř, Lipský, Donutil, premiér Fisher, Bartoška, Zaoralová, Holubová, Forman, Suchý bez Šlitra, Zedníček, Bobošíková, miss Doležalová, Budař, Kaiser a Lábus. Teď přijde seznam tak velkých cebrelit, že ani nevíme, jak se jmenujou: Svetlana a Tomáš z Ulice (asi bezdomovci, nevím), Honza z ordinace (ale ten už tam není, protože ho nechali umřít a teď jezdí bílým Lexusem), Petr z vékávéček (ať je to co je to).

Z festu na fest

Druhý film byl mnohem lepčejší, byla to jazzová opera Suchého a Šlitra “Dobře placená procházka”. V podstatě natočený divadelní muzikál, ale dělal to Forman a bylo to monstrózní a fajn. Pak jsme byli ještě na jednom filmu, dánském, ale to byla typická depresivní festivalová sra…

No a teď už se z pohodlí hotelu a filmového festivalu přesouváme do stanu na festival hudební – Rock for People. Lucce se evidentně z damaškového povlečení do spacáku moc nechce :)

Pravoslavné Vary

Vary leží v Rusku, to už víte, no a k Rusku patří pravoslavné náboženství, tak jsme včera oblézali nádherný pravoslavný kostel a sbírali indicie pro keš. Dneska jsme ji chtěli jít vyzvednout, ale překazil nám to déšť.

Jo a taky jsme byli na jednom filmu, když už je tu ten filmový festival. Trochu levné, diváka to lákalo na malé děcko, ale nebylo to nejhorší. Dneska nás čekají ještě tři, tak jsem zvědav :)