Mamka s klukama a Indem

Byla to těžká volba, ale nakonec jsme se rozhodli dát si all-you-can-eat v indické restauraci a já jsem se dostal do jídelního nebe. Tohle bych mohl jíst pořád :)

PS: indické jídlo se vyplatí, protože za jednu cenu jej chutnáte dvakrát – jednou pálí, když jde dovnitř, podruhé pálí, když jde druhý den ven.

Jo a ještě ten Ind… Je to majitel restaurace, přišel za námi na pokec a vykládal, jak v roce 1979 byl jako student v Československu, jak ho komunisti zavřeli (na den za prošlé vízum) a sebrali mu 50 dolarů. Přesto prý nezanevřel a ještě čtyřikrát se vrátil.

Při geoprocházce jsme narazili na fakt pořádnýho ptáka

Jak veverka žrala žličku

 

V parku pod královskou observatoří v Greenwich seděla na rozhraní západní a východní polokoule veverka a olizovala zbytky zmrzliny z plastové lžičky. Začal jsem se k ní blížit, že ji jako vyfotím, ale měl jsem pláštěnku a fakt se mi nechtělo do batohu pro foťák, tak jsem ukul plán, že to provedu mobilem. Musel jsem ale logicky mnohem blíž, tak jsem se k milému drevokocůrovi připlížil zezadu. Prvně mě neviděl, pak jsem ale chtěl ještě blíž, a to už se lekl a lžičku pustil. Nějakou náhodou se mi to povedlo taky vyfotit :)

Nervózní mamča před prvním letem

Inzenyrky v bazénu

Odesláno z iPhone

Mezizastavka

Presun z Brna probehl bez problemu, v Pardubicich (poznali jste na fotce?) jsme si dali divny obed, ale chut nam spravila nalezena kes. Ted uz sedime ve vlaku smer Hradec, vystupujeme ve Steblove, pak nas ceka pesi presun k piskovym rybnikum a v posledni fazi prijde ke slovu nase fungl nova lod :)

Deus interesantus

Úvodní báseň:
Vypadá to jako latina, 
ale je to kravina.

Cool den dneska. Objevil jsem príma hospodu s meníčkem o třech chodech. Je to tutaj, zalil jsem to radlerem a bylo to všechno moc dobré :)

Odpoledne mi napsala ségra, že je z ní inženýr. Supercool – generál a ještě inženýr :) Zítra to jdeme zapít, to zas bude v alejích nablito :)

Pak jsme se odpoledne s Jardou vypravili pro finálku wifikeše. Kousek od krabičky jsem viděl strom neskutečně obsypaný meruňkami. Byly sice droboučké, ale dobroučké, tak jsem jich natrhal igelitku, trochu jsem se natrhl o větev a vydal jsem se do Lužánek nakrmit bandu.

Kromě požírání bylo na programu pití, ale hlavně házení svítícím frisbee. Tmy jsme se nedočkali, páč začala bouřka. Vytratili jsme se s koldou směrem ku domovu.

Za hlavákem se to rozpršelo fest, začaly lítat blesky a během chvíle se tramvaje zastavily. Venku průtrž, tak jsem začal hledat pláštěnku. Ta samozřejmě nebyla. Do tramvaje začalo zatékat takovou tou harmonikou uprostřed. Na podlaze se postupně utvořil 5cm hluboký bazének. Když jsme se pak rozjeli, suprově se to přelévalo.

S blížícím se výstupem mi začínalo téct do bot (ano, i doslova). Začal jsem zoufale prohrabávat batohem, že se jako zabalím do igelitky, nebo kondomu, ale místo toho jsem přece jen našel pláštěnku. Díky mami a sorry, že jsem ji ještě nevrátil, ale tohle bylo jak dárek z nebe :)

Vystoupilo nás asi deset, ochranu proti dešti jsem měl jediný, pohledy byly hodně závistivé, protože slejvák byl zrovna v nejlepším. Kdybych měl popsat jak moc pršelo… Už jste někdy viděli, jak se kanály proměnily v gejzíry? Pustil jsem si Underworld a místy jsem se brodil po kotníky ve vodě – v té tmě to byl docela působivý zážitek.

Domů jsem dorazil s promočenýma kalhotama, ale tričko a hlavně batoh s notebookem byly deštěm nedotčené. Sandály se suprově vypraly od sobotního geobahna, takže ve finále docela fajn zážitek :)