Lucčin moontalking V

Trvalo to, ale je tu další díl oblíbeného náměsíčného seriálu. Má to klasické rysy (opět jsem netušil, která bije), ale i jednu novinku. Pracuju, slyším šramot a cinkání brýlí na nočním stolku. Snad si je nerozbije, napadá mě. Když jsem se otočil, měla je už na očích a byla zvedlá na loktech…

• Já: Luci, co děláš?
• Luca: Co jako?
• Já: No proč si bereš ty brejle?
• Luca: Protože se chci podívat.
• Já: Na co?
• Luca: No chci vidět co jsi změnil.
• Já: Co myslíš že jsem z měnil?
• Luca: No, to… Prostě jestli už je to změněný.
• Já: Jo aha. A dobry? Už ti je můžu sundat?
• Luca: Jo, jo, fajn.

Pořád koukala do stropu, tak nevím, co jsem měl změnit :)