středa 29. října 2008
Nezasouvat, není šťáva
Tanečník

Barney Stintson by řekl, že má "a very important international bussiness meeting". Já jsem to dneska měl v tančícím domě, tak jsem se těšil. A přijel jsem tam stylově - tramvají a se zpožděním (ano, Pendolino). Dům je opravdu nádherný i z blízka a z vrchní terasy je úžasný rozhled. Škoda jen, že bylo dneska tak hnusně.
Rozpačité Pendolino
úterý 28. října 2008
Jak se naviguje mobilmaniak-profesionál
pátek 24. října 2008
Jak Bárta ladí hlasivky

Už si z biologie nepamatuju, jak se ovládají hlasivky, ale dneska jsem odpozoroval, jak je ovládá Dan Bárta. Pravou rukou. Mobilem pořízené fotky ze setmělé haly pochopitelně stojí za prd, spíš připomínají omalovánky, takže dneska bude místo jedné fotky rovnou celá mozaika.
Jinak Bárta příjemně překvapil. Jak na mě ty jeho tanečky v telce působí hrozně uměle, tak když člověk vidí, jak se do toho dostává v průběhu celého koncertu, vypadá to úplně jinak. K tomu skvělá volba nástrojů, výborní muzikanti z Illustratosphere a hudební zážitek roku je na světě. Od svých metalových časů a Alice ušel Bárta kus cesty a kam kráčí jasně ukázal poslední písní I feel good od Jamese Browna...
neděle 19. října 2008
Jak jsem nevyrobil limoncelo
Z Itálie jsme si s paní Koohanovou dovezli limoncelo, což je citrónový likér a nejlepší pití na světě. Italové se v té továrně chvástali, že je možné to vyrobit jenom tam, ale já jsem Čech a není nic, co bych po nákupu v kauflandu nezvládl taky. Takže jsem koupil tatru, vodku, citrónku a pustil se do míchání dobroty. Dal jsem to 1:1:1 a málem mi shořely oči, jen jsem se na tu lehce zředěnou kyselinu citrónovou podíval. Takže jsem ředil - chvíli vodkou, chvíli tatrou, průběžne jsem ochutnával. Pak jsem tam dal cukr, ochutnal, vodku, ochutnal, tatru... No ve výsledku to nemá nic společnýho s limoncelem, ani s ničím dobrým, ale jsem docela na plech :)
Update: Přes noc prošel produkt zajímavou změnou. Jednak to zatuhlo, takže je to teď dost hustý krém (jsem rád, že jsem to nedal do flašky, jak jsem původně chtěl). No a ta podivnější část změny je, že je to najednou strašně dobrý, tak si to teď užívám lžičkou.
Ten Paroubek z ODS
"Vlastně nejvíc nevym, jak dopadly volby."
"No vyhrála ČSSD těsně před ODS."
"No já držela palce tomu Rathovi, je to dobrej týpek a fakt mu fandím od tý doby co dostal tu facku."
"Jo jo, to jsem viděla na JůTůb, fakt hustý."
"Takže to vyhrál taky ten... nó... takovej mladej, strááášně hezkej. To teď asi bude ministr."
"Hele to musí bejt Paroubek nasranej, že prohráli, co? Ale stejně je ta jeho Ó-Dé-eSka samej komanč."
Ještě si k tomu přičtěte hromadu hihňání a dojem bude dokonalý. Škoda že si to nepamatuju všechno, ale byla to perla za perlou. No ještě že se volí až od 18 let :)






