středa 29. října 2008

Nezasouvat, není šťáva

Tenhle mazel se jmenuje Tatrus a je to jedna z nejmodernějších lokomotiv v evropě. Stojí 80 mega (btw. Pendolino stálo 10 miliard), má výkon moc stovek koní a jede 320 km/h. Blbé je, že za tuhle superšalinu ČD připojí 40 let staré vagóny, které můžou jet jenom 120 km/h. No a aby nebylo těch absurdit málo, tak je na chodbě elektrická zásuvka, v které je napsáno... ...no to co je u ní napsáno :)

Tanečník


Barney Stintson by řekl, že má "a very important international bussiness meeting". Já jsem to dneska měl v tančícím domě, tak jsem se těšil. A přijel jsem tam stylově - tramvají a se zpožděním (ano, Pendolino). Dům je opravdu nádherný i z blízka a z vrchní terasy je úžasný rozhled. Škoda jen, že bylo dneska tak hnusně.

Rozpačité Pendolino

Čekám na vlak do Prahy a ono Pendolino. Sice jsem se těšil že se dospím v prázdném kupé, ale Pendolino je cool, ještě jsem nejel rychlovlakem. Stolek na notebook? Cool. Hodně místa na nohy i nad hlavou pro bagáž, náklony v zatáčkách. Cool. Pak to ale přišlo... Nevěřícně koukám do jízdního řádu - proč je to "rychlovlak", když jede stejně "rychle" jako obyčejný "rychlík"? Pak došel štiplístek a že kde mám místenku. WTF? O tom paní na přepážce pár minut zpět nic neříkala. Takže jsem ke 314 korunám připlatil další dvě kila. Za co? Za místo na kterém už jsem seděl, nebo za elektrickou zásuvku, která ve druhé třídě Pendolina není? Jo a navíc to má hodně tlusté stěny, takže tam neprojde signál CDMA a já jsem za jízdy bez netu. No to teda pěkně děkuju...

úterý 28. října 2008

Jak se naviguje mobilmaniak-profesionál

Tak teď jsem sám sebe pobavil. Plánuju na zítra cestu do Prahy, takže jsem požhavil Idos, našel jsem si vlak, pak jsem se podíval kde mám první schůzku a našel si spoj z nádraží tam. No a protože vím, že mám hlavu děravou a zapomněl bych to, tak jsem si to vyfotil – mobilem přímo displej notebooku a ještě jsem si prstem ukázal na správnou tramvaj, protože tam jedou dvě. Je to trochu směšný způsob navigace, vzhledem k tomu, že bych v batohu pohledal aspoň tři GPS a v mobilech mám k dispozici neomezené datové přenosy. No a jaké z této bajky plyne ponaučení? Že 1) je na něco večer moudřejší rána a 2) pořád je pohodlnější a rychlejší hledat informace na kompu, než na mobilu (a ještě dlouho se to nezmění).

pátek 24. října 2008

Jak Bárta ladí hlasivky


Už si z biologie nepamatuju, jak se ovládají hlasivky, ale dneska jsem odpozoroval, jak je ovládá Dan Bárta. Pravou rukou. Mobilem pořízené fotky ze setmělé haly pochopitelně stojí za prd, spíš připomínají omalovánky, takže dneska bude místo jedné fotky rovnou celá mozaika.

Jinak Bárta příjemně překvapil. Jak na mě ty jeho tanečky v telce působí hrozně uměle, tak když člověk vidí, jak se do toho dostává v průběhu celého koncertu, vypadá to úplně jinak. K tomu skvělá volba nástrojů, výborní muzikanti z Illustratosphere a hudební zážitek roku je na světě. Od svých metalových časů a Alice ušel Bárta kus cesty a kam kráčí jasně ukázal poslední písní I feel good od Jamese Browna...

neděle 19. října 2008

Jak jsem nevyrobil limoncelo

Z Itálie jsme si s paní Koohanovou dovezli limoncelo, což je citrónový likér a nejlepší pití na světě. Italové se v té továrně chvástali, že je možné to vyrobit jenom tam, ale já jsem Čech a není nic, co bych po nákupu v kauflandu nezvládl taky. Takže jsem koupil tatru, vodku, citrónku a pustil se do míchání dobroty. Dal jsem to 1:1:1 a málem mi shořely oči, jen jsem se na tu lehce zředěnou kyselinu citrónovou podíval. Takže jsem ředil - chvíli vodkou, chvíli tatrou, průběžne jsem ochutnával. Pak jsem tam dal cukr, ochutnal, vodku, ochutnal, tatru... No ve výsledku to nemá nic společnýho s limoncelem, ani s ničím dobrým, ale jsem docela na plech :)

Update: Přes noc prošel produkt zajímavou změnou. Jednak to zatuhlo, takže je to teď dost hustý krém (jsem rád, že jsem to nedal do flašky, jak jsem původně chtěl). No a ta podivnější část změny je, že je to najednou strašně dobrý, tak si to teď užívám lžičkou.


Ten Paroubek z ODS

Jsem teď v autobuse vyslechl dost dobrej rozhovor. Byly to tři patnáctky. Prvně se bavily o "typanech" a paření, což k tomu věku tak nějak patří. Pak ale přišla na řadu politika...
"Vlastně nejvíc nevym, jak dopadly volby."
"No vyhrála ČSSD těsně před ODS."
"No já držela palce tomu Rathovi, je to dobrej týpek a fakt mu fandím od tý doby co dostal tu facku."
"Jo jo, to jsem viděla na JůTůb, fakt hustý."
"Takže to vyhrál taky ten... nó... takovej mladej, strááášně hezkej. To teď asi bude ministr."
"Hele to musí bejt Paroubek nasranej, že prohráli, co? Ale stejně je ta jeho Ó-Dé-eSka samej komanč."

Ještě si k tomu přičtěte hromadu hihňání a dojem bude dokonalý. Škoda že si to nepamatuju všechno, ale byla to perla za perlou. No ještě že se volí až od 18 let :)