Z Itálie jsme si s paní Koohanovou dovezli limoncelo, což je citrónový likér a nejlepší pití na světě. Italové se v té továrně chvástali, že je možné to vyrobit jenom tam, ale já jsem Čech a není nic, co bych po nákupu v kauflandu nezvládl taky. Takže jsem koupil tatru, vodku, citrónku a pustil se do míchání dobroty. Dal jsem to 1:1:1 a málem mi shořely oči, jen jsem se na tu lehce zředěnou kyselinu citrónovou podíval. Takže jsem ředil - chvíli vodkou, chvíli tatrou, průběžne jsem ochutnával. Pak jsem tam dal cukr, ochutnal, vodku, ochutnal, tatru... No ve výsledku to nemá nic společnýho s limoncelem, ani s ničím dobrým, ale jsem docela na plech :)
Update: Přes noc prošel produkt zajímavou změnou. Jednak to zatuhlo, takže je to teď dost hustý krém (jsem rád, že jsem to nedal do flašky, jak jsem původně chtěl). No a ta podivnější část změny je, že je to najednou strašně dobrý, tak si to teď užívám lžičkou.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat