David mě dneska vytáhl do Rakouska lyžovat (dík). Začalo to dost hardcorově, když jsem vstával ve 3:50 po asi 90 minutách spánku, ale zbytek dne to bohatě vynahradil. Azůro, přijatelná teplota, pěkné sjezdovky. Rakouskem se nerozumí jen Alpy, byli jsme totiž na Šumavě. Ano, na naší Šumavě, jen z jejich strany. Dokonce to bylo přímo na hranici, takže když jsem si na vrcholu lanovky odskočil do lesíka, už jsem byl v Čechách.
Abych si tohle těsné zahraničí označkoval, vyhlédl jsem si keš v lese přímo mezi sjezdovkami. Navigator měl ale dneska svůj den, neustále padaly Mapy a když už chvíli fungovaly, ukazovaly nějak podivně, zřejmě problém s určením polohy. Jeho elektromagnetický kompas mi sice bude chybět, ale co je moc, to je moc, Navigator půjde z domu. Před poslední jízdou dne jsem ale souřadnice nacpal do Tube a vypravil jsem se do lesa.
Poklad měl být schovaný na skále, vzhledem k rázu okolí jsem čekal větší šutr, ale mezi smrky se po chvíli zjevila obrovská skála o výšce okolních stromů. Nahoru vedly dřevěné schody/žebříky, tak jsem se tam začal v lyžákách škrábat. Keš jsem nenašel, ale ani mi to nevadí, protože to co jsem tam viděl mi vyrazilo dech. Na vrcholu skály stál obrovský kříž a záchranář horské služky, který koukal na oranžovo-rudý západ slunce. Chlapík „Bergwachtsmann“ mě poučil, že ty štíty na obzoru jsou Alpy. Byla to prostě nádhera a fotomobil to nezachytil ani z desetiny.
PS: Když už jsme u té romantiky, mrkněte na obrazec vedle Davidovy hlavy ;)
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat