Děcko je, podobně jako jiná zviřátka, velice roztomilý tvoreček. I ono však má svá pro a proti. Pojďme se teď na ně zaměřit ve stručném testu.
Děcko se pohybuje systémem píďalka, tedy asi jako stonožka, která má zrovna zvrtnutých 97 kotníků
Dávno zapomenutý klasik pravil, že největší legrace spojená s dítětem je devět měsíců před jeho narozením. Já se ale s takto mělkým názorem nemohu ztotožnit – za určitých podmínek je sranda i se samotným děckem. Podmínky jsou to následující: děcko je čerstvě najedené, vyspalé, není posrané, nerostou mu zuby, není mu zima, není mu teplo, má zrovna dobrou náladu, někdo před ním poskakuje jako kašpárek, křiví obličej a dělá stále nové sradna-zvuky. Pak se děcko zasměje, případně také vydá nějaký sranda-zvuk a vy z toho máte radost.
Děcko smí zcela beztrestně sahat na ňadra cizích žen
Spíš se ale posere, to už si radši kupte štěně. Za menší peníze a výrazně méně práce udělá prakticky stejnou službu. Pokud bych měl dále hájit „variantu štěně“, musel bych zmínit, že těhotenství za vaši partnerku odpracuje nějaká čuba, štěně nemusíte oblékat, štěně nebude v pozdějším věku mlátit jiná štěňata kyblíčkem, s příchozí pubertou na vás nebude drzé atd. atd. Pokud se výchova štěněte nepovede, je mnohem snazší zbavit se ho, sehnat jiné a začít nanovo, než při „variantě děcko“.
Nejvyvinutějším orgánem děcka je tlamička – narvou do ní všechno, co se jim dostane pod ruku
Musím přiznat, že jsem jednoznačným vyzněním srovnávacího testu překvapen. Doporučení tedy zní jasně: chcete děcko? Kupte si štěně. Pořád chcete děcko? Zajděte vyvenčit sousedovo, půjčte si od přátel, po jednom společném odpoledni budete mít jasno a koupíte si štěně.
Když děláte kašpárka i za jízdy, děcko se vám odmění pohledem štěněte (ten ale nevidíte, protože řídíte)
Pozn.: Jako děcko-figurant posloužil Štěpán V. ze Znojma ve věku něco mezi narozením a rokem. Je roztomilý a jako výjimka, která potvrzuje pravidlo, se vymyká všemu výše napsanému (kromě druhého odstavce).
Vzkaz: Šťépo, ať ty zuby rychle vyrostou a nech maminku někdy vyspat :)
3 komentáře:
Z vlastní zkušenosti s hlídáním psa i dětí (0-4 let) bych štěně nechtěl ani za tři děcka. Pes totiž zůstane idiotským tvorem po celou dobu svýho života, a tak po pár měsících roztomilýho štěněcího života začne nudit svým stereotypem - nakrmit, vyvenčit, vysát chlupy. Furt dokola každej den. Naučí se pár příkazů, který někdy poslechne, jinak je to naprosto nepotřebnej prudící tvor (až na výjimky extra cvičených psů, což stojí víc času a peněz než to děcko...) a zbavit se ho taky není moc jednoduchý. Kdo chce psa, ať si pořídí Aiba na hraní a plyšáka na hlazení. S děckem je víc starostí, ale ty se průběžně mění a ubývají, přitom přibývá srandy a užitku :-)
ok, ok, takže kdy to bude? ;)
...a netrvalo to tak dlouho ;-)
Okomentovat